República Checa: Vědci chtějí vyšlechtit novou odrůdu brambor, má být chutnější a odolnější

Tady je místo, kde pracujeme s našima bramborama, to je hlavní místo - jmenuje se flow box, když potřebujeme vyizolovat sterilní kmen, tak to děláme tady,“ říká vědkyně Markéta Marečková v pražském Výzkumném ústavu rostlinné výroby.

Co se vám za několik měsíců od návratu z Jižní Ameriky zatím podařilo zjistit?

Zatím se nám podařilo popsat nějaké bakterie z těch dovezených odrůd. Tady svítí UV světlo a pustíme si fén, které udrží to prostředí sterilní…

Tušíte, kdy byste mohla dojít k cíli - tedy k vytvoření americko-českého křížence brambory?

Bude to trvat nejméně 10 let, úplným cílem by měla být nová odrůda, která by měla mít speciální vlastnosti. Vypadat bude jako normální brambora.

Vy jste teď v dubnu vedla takzvanou Expedici Brambora. Do Chile, Argentiny a Peru jste jeli s týmem pro vzorky. Kolik kusů a druhů brambor jste si vlastně dovezli?

Dovezli jsme si asi 50 různých brambor, všech tvarů a barev. Převáželi jsme je normálně v batohu.

Samotné brambory z Jižní Ameriky, ze kterých jste si odebrali vzorky, teď rostou ve skleníku na Vysočině. Co s nimi bude dál?

Až jich budeme mít dostatečný počet - 10 - 20 hlíz, tak budeme zkoumat jejich odolnost vůči suchu nebo zamokření.

Vy jste v Jižní Americe tamní brambory, které se do Evropy dostaly v 16. století, ochutnala. Je to velký rozdíl?

Mně připadá, že rozdíl to je. Brambory jsou různorodější tvarem i chutí. Jsou tam odrůdy, které mají intenzivní chuť. Takovou i třeba do hořka, příjemnou, která by mohla obohatit i chuťové možnosti nových odrůd.

Srovnání má i Patricie, která pochází z Chile. V Česku žije už 7 let. Brambory z obchodů jí nechutnají.

„Brambory v Chile jsou velké, červené a mají chuť. Když jdu v Česku do supermarketu, jsou malé, suché a nekvalitní."

V Česku existuje 135 odrůd brambor. V jihoamerických státech jich je kolem dvou tisíc.